|
|
Mikrobiální transplantace a její vliv na průběh ulcerózní kolitidy
Březina, Jan ; Drastich, Pavel (vedoucí práce) ; Šťovíček, Jan (oponent) ; Janoštiak, Radoslav (oponent)
Komplexní etiopatogeneze idiopatických střevních zánětů (IBD) zůstává nejasná, přičemž jednou z hlavních příčin se jeví dysregulace slizniční imunity v reakci na specifické složky střevního mikrobiomu. Tato disertační práce zkoumá potenciál fekální mikrobiální transplantace (FMT) jako inovativní terapeutické intervence zaměřené na modifikaci mikrobiomu a ovlivnění průběhu IBD. FMT, spočívající v přenosu stolice od zdravého dárce k pacientovi, se ukázala jako vysoce účinná v léčbě rekurentní klostridiové kolitidy (CDI), kde je již považována za standardní léčebný postup. Ve vztahu k IBD však představuje FMT stále experimentální metodu, používanou převážně v rámci klinických studií. Současný systematický přehled uvádí, že účinek FMT na ulcerózní kolitidu (UC) je proměnlivý, jak z hlediska dosažení remise, tak klinické odpovědi. Nedávné randomizované kontrolované studie (RCT) pro UC, a s tím v souladu i námi prezentovaná data, ukazují na mírný až střední efekt FMT v této indikaci. Účinnost FMT ovlivňuje celá řada faktorů, zejména správný výběr dárce či dárců, diverzita jeho mikrobiomu, metody aplikace i frekvence podávání. V případě Crohnovy choroby (CD) jsou data zatím velmi omezená, ale naznačují malý efekt FMT v této indikaci. FMT je považována za bezpečnou metodu s minimem závažných nežádoucích...
|
|
|
Histopatologické prediktory závažnosti klinického průběhu a rozvoje chirurgických komplikací u dětí se zánětlivými střevními onemocněními
Fabián, Ondřej ; Zámečník, Josef (vedoucí práce) ; Daum, Ondřej (oponent) ; Karásková, Eva (oponent)
Cílem předkládané dizertační práce je doložit přínos a limitace histopatologického hodnocení bioptických vzorků u dětí s zánětlivými střevními onemocněními a zejména pak v predikci komplikovaného průběhu onemocnění Dále klademe za cíl prokázat případný benefit specializovanějších histopatologických metod v těchto dvou oblastech. V první fázi našeho výz u jsme se zaměřili na korelaci mikroskopické aktivity zánětu s aktivitou hodnocenou endoskopicky a klinicky u dětí s Zajímala nás i role histopatologického vyšetření jako možného rozvoje komplikací. Vycházeli jsme ředchozích prací na toto téma v dospělé populaci, které tomto směru udávají jen limitovaný přínos histopatologické vyšetření. Naše studie tuto premisu potvrdila i u dětských pacientů, jelikož histopatologický nález jen slabě koreloval s endoskopickým nál ou aktivitou onemocnění é á tíže zánětlivého postižení ukázal jako vhodný prediktor komplikovaného průběhu onemocnění. V další fázi výzkumu jsme se snažili hledat né, přesnější metody hodnocení histopatologické aktivity zánětu, které by mohly sloužit jako prediktor komplikací. Zaměřili jsme se na imunohistochemický průkaz tkáňového kalprotektinu akožto produkt neutrofilů je případě aktivního zánětu v ávicím traktu uvolňován sliznice a následně do lumen střeva. Dle naší hypotézy by jeho přímý průkaz...
|
|
|
Stravovací zvyklosti při idiopatických střevních zánětech
NÝVLTOVÁ, Natálie
Tato práce se zabývá stravovacími zvyklostmi pacientů s idiopatickými střevními záněty. V teoretické části je popsána anatomie trávícího traktu, dále například epidemiologie, klinický obraz či možnosti terapie ISZ. Prvním cílem práce bylo popsat stravovací zvyklosti pacientů s idiopatickými střevními záněty v období relapsu a remise, dále také, jak u nich probíhala edukace o výživových opatřeních a tím i poukázat na roli nutričního terapeuta. Druhým cílem bylo zaměřit se na výběr potravin bezezbytkové diety (Doberský, 1983) a diety CDED, následně provést srovnání u potravin, které by se z výběru diety CDED mohly zdát jako problematické vzhledem k bezezbytkové dietě Doberského, (1983). Výzkumu se zúčastnilo 8 respondentů s diagnostikovaným ISZ. Sběr dat byl uskutečněn kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru, následně byl zpracován do jednotlivých kazuistik. Poté byla zhodnocena tabulka těchto vybraných potravin. V neposlední řadě byly vyhodnoceny respondenty zaslané jídelníčky pomocí programu Nutriservis Professional. Z analýzy dat vyplývá, že v 7 z 8 případů se na edukaci pacienta nepodílel samostatně NT. Dále, že v případech, kdy nebyla provedena adekvátní edukace, měli respondenti tendenci tíhnout ke zbytečným restrikcím ve výživě. Stravovací zvyklosti respondentů během relapsu a remise byly velmi individuální. V části práce, kde byl analyzován výčet potravin, někteří respondenti tolerovali vybrané potraviny v relapsu i v remisi, ač nikdo z nich neměl indikovanou dietu CDED nebo neužíval Modulen. Tato práce může sloužit samotným pacientům s ISZ pro lepší zorientování se v problematice výživy při UC či CD. Dále také studentům či široké veřejnosti.
|
|
|
Stravovací návyky pacientů s idiopatickými střevními záněty
Metličková, Aneta ; Kohout, Pavel (vedoucí práce) ; Šimková, Simona (oponent)
V diplomové práci na téma "Stravovací návyky pacientů s IBD" jsem se podrobněji zabývala problematikou těchto onemocnění a výživou u těchto pacientů. V teoretické části práce jsem se věnovala Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě, jejich charakteristice, možných komplikacích a léčbě. Podrobně jsem se věnovala léčebné výživě a jejímu využití a nejrůznějším dietám doporučovaným při IBD. V práci jsem rovněž zmínila nepostradatelnost nutriční péče jako součást léčebného procesu. K vypracování práce jsem si stanovila čtyři základní cíle, které byly: zmapovat stravovací návyky respondentů s IBD a následně porovnat stravovací návyky pacientů s IBD a zdravými respondenty, porovnat stravovací návyky pacientů s UC a CD. Posledním cílem bylo zjistit, kde respondenti s IBD získávají informace o onemocnění a výživě. Celkem se výzkumu zúčastnilo 12 respondentů, kdy polovina byli respondenti s IBD a druhá polovina byli zdraví jedinci. Respondenti s IBD byli tvořeny třemi respondenty s CD a rovněž třemi respondenty s UC. Data byly získána pomocí semistrukturovaného rozhovoru a záznamu jídelníčku. Zvolila jsem si skupinu dospělých respondentů, jelikož se musejí naučit žít s onemocněním a upravit své stávající stravovací návyky. Z výsledků vyplívá, že zdraví respondenti mají pestřejší jídelníček než respondenti s...
|
|
|
Stanovení kalprotektinu u pacientů s autoimunitní chorobou.
ZÁZVORKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá autoimunitními onemocnění GIT a laboratorním stanovením kalprotektinu metodou chemiluminiscence. V teoretické části jsem se zaměřila na jednotlivá onemocnění, jejich popis a možnosti léčby. Hlavní část práce je věnována laboratorní diagnostice kalprotektinu ze stolice. Statisticky jsem zhodnotila 300 vzorků. A dále jsem metodu porovnávala s dalšími metodami p-ANCA a ASCA.
|
|
| |
|
|
Výživa při ulcerózní kolitidě
PAVELKA, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá výživou při ulcerózní kolitidě. Cílem práce bylo zjistit, jak strava odpovídá nutriční a energetické potřebě nemocných, zjistit, jaké potraviny pacientům nejčastěji způsobují problémy a zjistit, jaké potraviny jsou v relapsu dobře tolerovány a vyhledávány. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá onemocněním ulcerózní kolitida, jeho definicí, klinickým obrazem, léčbou či např. výživou. Část o výživě se zabývá jejími nejdůležitějšími složkami, významnými potravinami, nutrienty, a také doporučovanými a zmiňovanými dietami. Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části byla kvantitativní metodou získána data pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořilo 179 respondentů s ulcerózní kolitidou, kteří v dotaznících mimo jiné uváděli, jaké potraviny konzumují v různých fázích nemoci. V druhé části výzkumu byly hodnoceny dvoutýdenní jídelníčky od 4 respondentů. Tyto jídelníčky byly vyhodnoceny s pomocí aplikace Nutriservis a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami příjmu energie a živin jednotlivých respondentů, vypočítaných na základě výšky, váhy, věku a pohlaví. Z dat získaných pomocí dotazníků vyplývá, že problémy pacientům nejčastěji způsobují v relapsu např. luštěniny, mák či tučné maso. V remisi způsobují problémy nejčastěji např. mák, luštěniny či ořechy. Naopak dobře tolerováno je v relapsu např. libové maso, mořské ryby, vejce či brambory. Z vyhodnocených jídelníčků respondentů vyplývá, že žádný respondent v průměrných hodnotách z celých dvou týdnů nedosáhl vypočítaných hodnot energie a základních živin, které jsem určil na základě výpočtů. Nejvíce deficitní živinou byly sacharidy, u kterých bylo 52 deficitních dnů z celkových 56.
|
|
|
Management multidisciplinární péče u pacientů s idiopatickými střevními záněty
KALMÁROVÁ, Diana
Diplomová práce se zabývá managementem multidisciplinární péče u pacientů s idiopatickými střevními záněty a je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována idiopatickým střevním zánětům, jejich charakteristice, etiologii a patogenezi, diagnostice, léčbě a psychosociální stránce onemocnění. Další součástí teoretické části je charakteristika managementu v ošetřovatelství, manažerů ošetřovatelství, samotné sesterské profesi, multidisciplinárnímu týmu ve zdravotnictví, problematice kompetencí a potřebě multidisciplinárního přístupu v případě idiopatických střevních zánětů. Prvním cílem práce bylo zmapovat roli jednotlivých zdravotnických i nezdravotnických pracovníků podílejících se na péči o pacienty s idiopatickými střevními záněty, druhým cílem zjistit, jak probíhá spolupráce mezi těmito pracovníky a třetím cílem bylo zjištění možností dispenzarizace u pacientů s IBD mimo nemocniční péči. Pro empirickou část diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření a metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Bylo vytvořeno pět variant rozhovorů, a to pro sestry, lékaře, nutriční terapeuty, psychology a pacienty s diagnózou idiopatických střevních zánětů. Výzkumné šetření probíhalo v Klinickém a výzkumném centru ISCARE a.s., v Praze a ve Všeobecné fakultní nemocnici p.o., v Praze po předchozím souhlasu vedení těchto zařízení, s výjimkou pacientů, kteří byli osloveni prostřednictvím pacientských skupin a psychologa, který pracoval ve svém soukromém ambulantním zařízení. Na základě rozhovorů se sestrami, lékaři a nutričním terapeutem se nám podařilo zjistit, že co se týče IBD center, je zde péče skutečně provázaná a jednotliví odborníci fungují jako multidisciplinární tým v čele s lékaři různých odborností, zdravotními sestrami, stomickou sestrou, nutričním terapeutem a sociálním pracovníkem. Výjimku tvoří zastoupení psychologa, který bohužel součástí týmu není a může se vyskytnout problém s jeho dostupností, načež upozornili někteří z dotazovaných v rámci uskutečněných rozhovorů. Z výsledků výzkumného šetření se nám dále podařilo zjistit, že pacienti mají nejrůznější možnosti pro lepší zvládání onemocnění, které jim doporučují nejčastěji jejich ošetřující lékaři, ale také sestry. Sestry pracující v IBD centech se v této problematice dobře orientují a znají podpůrné možnosti pro nemocné s IBD. Problém ve spolupráci byl ovšem shledán a ukázal se ze strany sester, které v některých případech zaujímají pasivní postoj k edukaci ze strany stomické sestry, jež také bývá důležitým článkem multidisciplinárního týmu. Dále, na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že pacienti s IBD bývají mnohdy úzkostliví a mohou mít problém s důvěrou vůči ošetřujícímu personálu, a proto hlavním úkolem sestry pečující o takto nemocné je, aby měla širší povědomí o těchto onemocněních, znala podpůrné možnosti a byla schopna klienty edukovat. Důležité je také respektování a pochopení spolupráce s ostatními odborníky.
|
|
|
Zvláštnosti výživy u ulcerózní kolitidy
VÁVROVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výživy u osob, které trpí jedním z idiopatických střevních zánětů, konkrétně ulcerózní kolitidou. Teoretická část se zabývá charakteristikou nemoci, jejími příznaky, komplikacemi a léčbou, dále se více zaměřuje na výživu a dietní doporučení v období remise a relapsu. Praktická část je rozdělena na tři části, ve kterých je použita metoda kvalitativního šetření. V první části výzkumu je zkoumáno, jak byli respondenti nemocní ulcerózní kolitidou seznámeni s bezezbytkovou dietou, za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Ve druhé části výzkumu je zmapováno to, jak se výživa u jednotlivých respondentů liší, prostřednictvím odebrání celkové anamnézy a zhodnocení třítýdenního jídelníčku. A ve třetí části za pomoci nutriční anamnézy, jsou zmapovány potraviny nejčastěji způsobující respondentům potíže. Z výsledků výzkumu vyplývá, že většina respondentů byla edukována lékařem, a ne nutričním terapeutem. Dokonce některým respondentům nebyly zodpovězeny jejich otázky ohledně diety, a tak museli dohledávat informace o dietě na internetu, nebo navštívit nutriční poradnu, protože byli už v riziku malnutrice nebo malnutriční. Příjem energie a živin je u většiny respondentů dostatečný. Respondenti s nedostatečným příjmem energie a živin stravou doplňují energii a živiny sippingem. Dále z výzkumu vychází, že se téměř všichni respondenti stravují racionálně, pouze vynechávají jídla, která jim způsobují obtíže. Nejčastěji to jsou ostrá a kořeněná jídla, ovoce a zelenina se slupkou, grilované maso, samotné mléko a zelí.
|
|
|
Molekulární diagnostika fungálních patogenů z klinických vzorků
CIMICKÁ, Jana
Tato studie je zaměřena na optimalizaci a použití molekulárních metod v mykologické diagnostice. Pacientův život často závisí na včasné diagnostice, kterou běžné kultivační metody nemohou poskytnout. Řešením jsou pan-fungální primery ITS oblasti a sekvenování nové generace (NGS). Tyto metody byly použity pro fungální detekci z FFPE vzorků tkání od pacientů s ulcerózní kolitidou (UK), Crohnovou chorobou (CD) a 10 kontrol bez chronických zánětlivých změn ve střevní sliznici. Výsledky této studie mají tři úrovně. Za prvé, proces optimalizace upozornil na důležitost sterilní izolace DNA v laminárním boxu, který může zabránit kontaminaci fungálním rodem Malassezia spp. Za druhé, hrubá data ukázala vyvážený poměr Askomycet a Basidiomycet u CD vzorků podobný poměrům v negativních kontrolách, zatímco UC vzorky ukázaly vyšší zastoupení Askomycet oproti ostatním skupinám. Za třetí, podrobná data zobrazila fungální rody Malassezia, Cladosporium a Toninia ve všech skupinách vzorků, zatímco rod Candida byl nalezen jen v UC vzorcích a rody Engyodontium a Ramularia byly nalezeny v CD vzrocích. Závěrem, mykobiom hraje roli v idiopatických střevních onemocněních; ačkoliv jeho složení je stále diskutabilní. Optimalizace pan-fungální nested PCR a NGS pomohla se zavedením mykologické diagnostiky z FFPE vzorků v Bioptické laboratoři s.r.o. a nyní se používá pro diferenciální diagnostiku.
|
host ::
RSS.